Nikolaj Nikolajevič Šilling

Monarchista. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval Nikolajevskou kadetní školu (1888) a 1. Pavlovské vojenské učiliště. Účastnil se první světové války. V r. 1915 byl povýšen na brigádního generála. Velel brigádě 2. finské střelecké divize, gardě Izmajlovského pluku (1916) a 17. armádnímu sboru (květen 1917 – únor 1918). Od r. 1918 byl velitelem vojsk Novorossijské oblasti Ozbrojených sil Jihu Ruska a v letech 1919 – 1920, po jejich spojení, i vojsk Kyjevské oblasti. V r. 1919 byl povýšen na divizního generála. Byl zástupcem generála A. I. Děnikina. Do března 1920 byl hlavním velitelem Krymu. V květnu 1920 byl obviněn, že vydal Oděsu bolševikům a odsouzen k smrti zastřelením, ale rozsudek byl zrušen. V listopadu 1920 emigroval do Československa. Byl místopředsedou a předsedou (1937 – 1945) Svazu ruských válečných invalidů a členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. V r. 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, ale pro špatný zdravotní stav byl propuštěn. Je pohřben v kryptě chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.