Michail Michajlovič Sitnikov
Pocházel z rolnické rodiny. V r. 1907 absolvoval Petrovské reálné učiliště v Rostově na Donu a v r. 1914 Vilenské vojenské učiliště. Po vypuknutí první světovéválky bojoval na frontě. Během občanské války sloužil v Drozdovově střeleckém pluku. V dubnu 1920 byl evakuován z Krymu na ostrov Chalki, odtud odjel na poloostrov Gallipoli a poté do Československa. V r. 1922 začal studovat v Ruském institutu zemědělského družstevnictví, v r. 1923 přešel na Ruskou právnickou fakultu v Praze (studium dokončil v r. 1928). Byl členem Pražské skupiny eurasijců, Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR, Gallipolského svazu v Praze, Jednoty ruských právníků v Praze a Svazu bývalých soudních činitelů a právníků S. V. Zavadského, členem revizní komise Jednoty ruských studentů, absolventů vysokých škol v ČSR, členem vedení Gallipolského krajanského spolku v Praze (od r. 1935 odpovídal za jeho finance), pokladníkem Komise pro pomoc studentům-Gallipolcům a předsedou plesového výboru Gallipolského krajanského spolku. Byl členem Zvláštní komise pro ochranu zájmů Rusů v ČSR (5. – 28. prosince 1938).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Ежегодник Дома русского зарубежья имени Александра Солженицына, 2016. Отв. ред. Гриценко, Н. Ф. Дом русского зарубежья имени Александра Солженицына, Москва 2016, c. 703–704.