Pavel Avtonomovič Skačkov

Vystudoval Charkovské zeměměřičské učiliště a veterinární institut v Charkově. Během první světové války sloužil jako veterinární lékař u 51. Donského kozáckého pluku. V r. 1917 byl místopředsedou Vojskového kruhu Donu, členem Donské vlády a atamanem Usť-Medvedického okruhu. Za občanské války sloužil až do evakuace Krymu jako veterinář u Donského sboru. V r. 1919 byl evakuován do Konstantinopole. V r. 1922 žil v Bulharsku, kde pracoval jako redaktor časopisu Kazačji dumy. V r. 1923 odjel do Bělehradu, kde pracoval v organizacích pomáhajících ruským emigrantům – kozákům. Od r. 1923 byl místopředsedou Donské historické komise a představitelem Donských kozáků v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Od 5. února 1925 žil v Československu. Byl vedoucím Donského archivu, jednoho z oddělení Ruského zahraničního historického archivu (od r. 1925) a přednášel v Ruském institutu zemědělského družstevnictví v Praze. Byl členem a akcionářem vydavatelského družstva Jedinstvo, členem Kozáckého svazu v ČSR, Svazu ruských válečných invalidů v ČSR a předsedou Agronomického kroužku. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.