Veniamin Alexandrovič Smyslov
V Petrohradském hutním závodě pracoval jako hlavní inženýr a inspektor strojnické výroby. Od května 1919 řídil oddělení průmyslu Obchodní a průmyslové správy, od července téhož roku byl prozatímním zástupcem ředitele správy. V březnu 1922 byl z Novočerkassku evakuován do Konstantinopole. Do Československa přijel v květnu 1923. V Praze byl zaměstnán jako závodní inženýr v Továrně na střelné zápalky a náboje, dř. Sellier a Bellot. V r. 1927 byl vyslán do Ankary dohodnout dodávky pro tureckou vládu a v r. 1928 do Rigy s úkolem založit tam novou továrnu. Byl členem Svazu ruských inženýrů a techniků v ČSR a Úřadu práce Ruského výboru pro obchod a průmysl. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Manželka: 1. Anna Michajlovna; 2. Marija Alexandrovna (16. 2. 1901, Kyjev – ?). Děti: z 1. manželství: Rostislav (15. 11. 1902, Petrohrad – ?; studoval v Petrohradu a Pjatigorsku. V lednu 1920 byl jako dobrovolník zařazen k námořnictvu. Emigroval do Konstantinopole, kde v r. 1921 odmaturoval na ruském gymnáziu. Od r. 1922 žil v Československu, nejprve v Bratislavě, později v Praze. V letech 1922 – 1926 studoval filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studium nedokončil. Pracoval jako vychovatel v ruském gymnáziu v Praze. Na začátku 30. let odjel do Rumunska.); z 2. manželství: Alexandr (5. 5. 1922, Konstantinopol – ?, SSSR; po druhé světové válce pracoval v knihkupectví Sovětská kniha, v r. 1955 odjel do SSSR).
Praha VII, Holešovice-Bubny, U Studánky 241; Praha XVI, Smíchov, Karlova 25; Praha XVII, Košíře, Brožíkova 245; Praha I, Staré Město, Karoliny Světlé 16.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 257. Lit.: Аннотированный именной список членов Особого совещания a приглашенных лиц. In: www.statearchive.ru/assets/files/Denikin/03 – ann_sp.pdf [on-line].