Grigorij Iljič Šrejder
Další varianty jména: vlastním jménem Šrejterfeld,
Byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů). Vystudoval Právnickou fakultu Charkovské univerzity, pracoval jako statistik ve Smolenském zemstvu a jako radní Jekatěrinoslavského městského zastupitelstva. Přispíval do petrohradských novin. V letech 1905 – 1917 žil v Itálii. Po návratu do Ruska pracoval jako novinář. Stál v čele Petrohradského městského zastupitelstva (1917), byl členem Ústavodárného shromáždění za Petrohradský okruh a členem Výboru pro záchranu vlasti a revoluce. V letech 1917 – 1918 redigoval periodikum Strany socialistů-revolucionářů (eserů) Samoupravlenije. V létě 1918 v Jekatěrinodaru založil Jihovýchodní výbor členů Ústavodárného shromáždění a redigoval tamní noviny Syn otečestva. V květnu 1919 emigroval do Itálie a v Římě vydával časopis La Russia del Lavoro. Od února do května 1922 pracoval jako redaktor berlínského časopisu Nuždy derevni. Do Československa přijel v květnu 1922 na pozvání Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům), aby vedl jeho kulturně-vzdělávací oddělení. Současně přednášel v pražském Institutu pro studium Ruska a působil v redakcích novin a časopisů Kresťjanskaja Rossija, Volja Rossii a Deň russkogo invalida. Byl členem vědecké rady Ruského zahraničního historického archivu a výboru Dne ruské kultury. V r. 1927 se podílel na založení zednářské lóže Socialistická liga Nového východu. V polovině třicátých let odjel do Francie.
Otec: Ilja Aronovič (správce usedlosti).
Manželka: Flora Jakovlevna (1883 – ?).
Děti: Jevgenij (21. 3. 1901, Petrohrad – 24. 3. 1978, Francie; antropolog, fyziolog, biolog. V letech 1925 – 1928 byl zaměstnán v laboratoři sociální antropologie v Ruském institutu v Praze. Později odjel do Francie, od r. 1939 žil v Anglii a v r. 1949 se vrátil do Francie.); Lidija.
Praha I, Staré Město, Uhelný trh 1.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 265
Государственный архив Российской федерации, ф. 5764
Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000
Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002
Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line]
Russi in Italia: dizionario. In: http://www.russinitalia.it/dizionario.php [on-line].