Vsevolod Alexandrovič Čechovič

Pocházel z rodiny státního úředníka. Po maturitě na kyjevském gymnáziu v r. 1918 začal studovat na Polytechnickém institutu v Kyjevě, ale již následujícího roku vstoupil jako dobrovolník do Bílé armády. Po její porážce byl evakuován do Turecka a odtud odjel do Bulharska. Pracoval na stavbách, na vinicích a v dole. V r. 1925 odjel do Československa. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Příbrami (1931). V letech 1931 – 1938 byl asistentem v Geologicko-paleontologickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V r. 1938 se přestěhoval na Slovensko, kde do r. 1948 pracoval jako inženýr na dole v Handlové. V r. 1946 získal titul doktora báňských věd a v r. 1948 doktora přírodních věd. Od r. 1948 se věnoval práci ve vědeckovýzkumných institucích. Byl ředitelem výzkumného oddělení Oblastního ředitelství dolů a hutních závodů v Handlové a v Turčianských Teplicích, od r. 1951 pracoval jako hlavní inženýr Vědeckovýzkumného ústavu nerostných surovin. Kvůli popírání existence ložiska antracitu v Zemplínských vrchách byl odsouzen k půlročnímu vězení. Byl propuštěn poté, co se jeho tvrzení ukázalo být správným. V r. 1952 se stal hlavním geologem Ministerstva paliv a energetiky v Praze. Za vědeckou práci a vynikající pracovní výsledky při výzkumu uhelných ložisek mu jako jednomu z prvních geologů v Československu byla udělena hodnost doktora geologických a mineralogických věd (1953). V r. 1956 se vrátil na Slovensko, stal se dopisujícím členem Slovenské akademie věd a začal pracovat v Geologickém ústavu D. Štúra Slovenské akademie věd. Vedl skupinu pracovníků, která se věnovala výzkumu neogenních oblastí Slovenska. Spolupracoval na přípravě základní geologické mapy Československa. Zasloužil se o objev hnědouhelného ložiska v modrokamenské pánvi. Publikoval v mnoha odborných časopisech, vydal více než 30 vědeckých prací, byl spoluautorem několika geologických map. Výsledkem jeho vědeckého bádání byl rozvoj uhelného průmyslu v okolí Veľkého Krtíše a Pôtoru, kde se mu podařilo nalézt velká ložiska uhlí. Podílel se i na hledání ložisek rudy v Albánii a v Rumunsku, poskytoval konzultace při hledání ložisek uhlí v Maďarsku a v Německé demokratické republice. Zasloužil se o geologický průzkum nejdůležitějších hnědouhelných pánví na Slovensku, razil směr komplexního výzkumu a v geologii zavedl řadu nových výzkumných metod. Zemřel na infarkt při práci v terénu. Na dvoře 1. základní školy ve Velkém Krtíši je dnes umístěn jeho pomník s bustou.