Sergej Petrovič Čistoserdov
Maturoval na 12. petrohradském gymnáziu (1911) a ve studiích pokračoval na univerzitě, kde studoval arabštinu, perštinu a turečtinu. V létě 1914 ho univerzita poslala do Persie. V r. 1915 nastoupil vojenskou službu, bojoval na frontě. V r. 1916 absolvoval Nikolajevské inženýrské učiliště. Po demobilizaci byl zaměstnán na ruských konzulátech na Kavkaze. V r. 1920 emigroval přes Indii do Evropy, v srpnu 1921 přijel do Československa. Jako úředník Komitétu pro umožnění studia ruským a ukrajinským studentům v ČSR organizoval pomoc pro ruské studenty, současně vyučoval na jazykové škole. Od začátku 30. let žil na Podkarpatské Rusi v Sevljuše, kde učil ruštinu. Za druhé světové války se odstěhoval do Ostravy. 30. dubna 1945 byl v Ostravě zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ a půl roku strávil v táboře v Ratiboři. Poté byl propuštěn. Po návratu přijal československé občanství a usadil se v Praze, učil ruštinu na Střední průmyslové škole v Resslově ulici a ve městě Odry. Napsal vzpomínky (nebyly vydány). Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Petr. Manželka: 1. Valentina Eduardovna, rozená Kudlingova (1894 – 1958; lékařka); 2. Anastasija Stepanovna, rozená Andělová (1900 – 1983); 3. Irina, rozená Guljajeva (1921 – 2005). Děti: Natalja, provdaná Klimešová (1925; lékařka); Taťjana, provdaná Krygelová (právnička).
Chuchle; Všenory; Černošice; Sevljuš; Ostrava; Praha XVI, Smíchov, Na Hřebenkách; Praha XV, Lhotka, Dolejšího 25.
Soukromý archiv A. Kopřivové.