Alexandr Alexandrovič Ejchenvaľdt

V r. 1883 maturoval na moskevském soukromém gymnáziu F. I. Krejmana. Studoval na Fakultě fyziky a matematiky Moskevské univerzity, v r. 1885 přešel na Petrohradský institut dopravních inženýrů, kde v r. 1888 studium dokončil. Pracoval na Rjazaňsko-uralské železnici jako úředník, stavitel a projektant. Ve vzdělávání pokračoval ve Francii v Paříži a ve Štrasburku. V r. 1897 obhájil doktorskou disertační práci. Po návratu do Ruska přednášel fyziku a elektrotechniku na Moskevském vyšším inženýrském učilišti; v letech 1905 – 1908 byl jeho ředitelem. Přednášel rovněž na Moskevských vyšších ženských kurzech, na Moskevské univerzitě a v Obchodním institutu. Byl profesorem fyziky v Kyjevské akademii věd. 22. srpna 1920 odjel na pozvání norské vlády na sjezd geofyziků do Norska a do Ruska se již nevrátil. Žil v Berlíně, poskytoval konzultace v oboru elektrotechniky. Od r. 1923 žil v Československu. Přednášel na Ruské lidové univerzitě, na Ruské právnické fakultě a v Ruském pedagogickém institutu J. A. Komenského v Praze. Byl členem Rady pedagogů Ruské lidové univerzity. V r. 1935 odjel do Itálie, usadil se v Miláně a přednášel na tamní univerzitě. Je autorem prací z oblasti elektrotechniky, optiky a akustiky. Je pohřben na hřbitově Cimitero Maggiore v Miláně.