Erast Nikolajevič Giacintov
Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval na Nikolajevské kadetní škole (1912) a poté nastoupil na Konstantinovské dělostřelecké učiliště. V době první světové války byl převelen na jihozápadní frontu. Na konci války získal hodnost kapitána. Účastnil se občanské války na Jihu Ruska. 1. listopadu 1920 byl evakuován z Krymu na ostrov Lemnos. Vstoupil do francouzské Cizinecké legie. Od r. 1921 do listopadu 1922 sloužil jako vojín a posléze desátník na Blízkém východě. Poté byl evakuován do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Několik měsíců žil u svých rodičů v Bělehradě, živil se jako úředník. Do Československa přijel za svojí manželkou Sofií 16. července 1923. V letech 1923 – 1928 studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT. V r. 1926 v Praze sepsal vzpomínky na události na jihozápadní frontě v r. 1917 a na své působení v Cizinecké legii, které předal do Ruského zahraničního historického archivu. V r. 1928 odjel do Francie, kde pracoval v chemické továrně. Za druhé světové války pracoval v chemické továrně v Linci. Po válce pomáhal v Rakousku ruským emigrantům, kterým hrozila násilná repatriace do SSSR. Počátkem 50. let se odstěhoval do USA. Působil na lékařské koleji, stál v čele pravoslavné církve v Syrakusách. Je pohřben na hřbitově kláštera Holy Trinity v Jordanville ve státě New York.
Otec: Nikolaj Jegorovič (ředitel oddělení železnic, státní rada). Matka: Jelizaveta Vladimirovna, rozená Mazarakij. Manželka: 1. Sofija Vladimirovna, rozená Giacintova (1891 – 1982; herečka, členka Moskevského uměleckého divadla, národní umělkyně SSSR. S tzv. Kačalovovou skupinou Moskevského uměleckého divadla přijela do Československa, ale vrátila se do SSSR. Manželství bylo uzavřeno v září 1917, po návratu S. V. do vlasti bylo rozvedeno. Sestřenice E. N. Giacintova.); 2. Zoja Sergejevna, rozená Martynova (1903 – 12. 10. 1970). Děti: z 2. manželství: Kirill; Nikolaj; Sergej (antropolog).
Kavalír šesti válečných řádů.
Uhříněves, Havlíčkova 120; Horní Mokropsy 91.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 197.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 2. Российская государственная библиотека, Москва 1999; Александров, Евгений Александрович. Русские в Северной Америке. Биографический словарь. Хэмден (Коннектикут, США) – Сан-Франциско (США) – Санкт-Петербург (Россия) 2005; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In:http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line].