Pavel Timofjejevič Gorgulov

Uváděl, že pochází z kozácké rodiny. Podle dokumentů nalezených na počátku 21. století byl odloženým dítětem svěřeným do výchovy. Během první světové války sloužil jako důstojník na frontě v Haliči, byl raněn a v r. 1916 evakuován z fronty. Odmaturoval na Jekatěrinodarském vojenském učilišti a začal studovat na Lékařské fakultě Moskevské univerzity. Po třech měsících byl povolán do armády a přidělen k 3. kubáňskému praporu pěších kozáků jako pomocník lékaře. Po revoluci v r. 1917 se vrátil do stanice Labinskaja. Podle některých svědectví pracoval od října 1918 do ledna 1919 jako zdravotník v místní nemocnici. Potom odjel do Rostova na Donu, aby pokračoval ve studiu. V r. 1921 emigroval do Polska, 3. prosincе téhož roku přijel do Československa. V r. 1926 dokončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Pod pseudonymem psal (neúspěšně) romány. Založil vlastní stranu – Všeruskou lidovou zemědělskou stranu „zelených“. V Hodoníně si otevřel nelegální lékařskou praxi, léčil pohlavní nemoci. Jeho život provázely skandály a soudní spory. V r. 1929 byl souzen za provádění nelegálních potratů. V témže roce vydal v Olomouci tři čísla časopisu Skif. Nějakou dobu žil v Přerově a v r. 1931 utekl do Francie. 6. května 1932 spáchal atentát na francouzského prezidenta Paula Doumera. Po atentátu byly v jeho bytě objeveny zápisky, z nichž vyplývalo, že se chystal zabít rovněž německého prezidenta Hindenburga a československého prezidenta Masaryka. Podle výpovědi se do Hindenburgovy blízkosti nedostal, protože mu německá vláda neudělila vstupní vízum. K pokusu o atentát na prezidenta Masaryka mělo dojít v nádražní čekárně v Hrušovanech u Brna 14. června 1930 po jeho příjezdu na tamní nádraží. Podle výpovědi byl připraven vystřelit, ale když na něj Masaryk pohlédl a usmál se, nedokázal to. Za vraždu prezidenta Doumera byl postaven před soud a popraven. Je pohřben na pařížském hřbitově Thiais. Pseudonym: Pavel Bred.