Sergej Sergejevič Gruzděv

Středoškolské vzdělání získal v Kostromském duchovním učilišti a semináři. Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii (1888). V r. 1892 byl přidělen k námořnictvu. Plavil se na křižnících Pamjať Azova a Dmitrij Donskoj. Poté působil jako ošetřující lékař v Nikolajevské námořní nemocnici, soukromý docent diagnostiky ve Vojenské lékařské akademii a internista na klinice (1904). V r. 1909 přešel do resortu národního vzdělávání. Stal se profesorem lékařství na Charkovské a Novorossijské univerzitě a ředitelem 1. lékařské imperátorské kliniky v Oděse. V době první světové války působil jako konzultant armád jihozápadního frontu. V lednu 1920 byl evakuován. Do r. 1923 pracoval jako vojenský lékař bulharské armády v Sofii a současně provozoval soukromou praxi. Byl členem a jedním ze zakladatelů Svazu ruských lékařů v Bulharsku (1921). Do Československa přijel 12. září 1923. Lékařskou praxí se již nezabýval. Od r. 1924 měl na starosti pomoc ruským studentům v Bratislavě a stál v čele lékařské sekce brněnského oddělení Studijního kolegia Komitétu pro umožnění studia ruských studentů v ČSR. V r. 1926 se přestěhoval do Prahy. Byl monarchistou, členem Ruské akademické skupiny a spolku Kajut-kompanija v Praze, členem vedení Svazu ruských lékařů v ČSR a starostou ruského pravoslavného bratrstva. Je pohřben v kryptě ruského chrámu Nanebevzetí Přesvaté Bohorodice na Olšanském hřbitově v Praze.