Nikolaj Nikolajevič Aleksandrov
Po studiu na Námořní kadetní škole sloužil na pomocném křižníku Orel. Během občanské války sloužil v Dobrovolnické armádě, v letech 1918 – 1920 studoval v Námořním učilišti ve Vladivostoku. 31. ledna 1920 byl na křižníku Orel evakuován do Singapuru. V témže roce připlul na kurýrní lodi Jakut do Sevastopolu a vstoupil do Dobrovolnické armády. S její flotilou byl evakuován do Tunisu. V r. 1921 sloužil v ruské flotile v Bizertě a od března 1922 na vojenské lodi Generál Aleksejev. V r. 1922 přijel do Československa. V r. 1929 dokončil studium na České technické vysoké škole v Brně. Od r. 1930 žil a pracoval na Slovensku. Navrhoval, plánoval a stavěl elektrárny a transformační stanice pro nízké i vysoké napětí. Současně prováděl dozor při jejich provozu. Byl členem Spolku bývalých námořních důstojníků a Spolku Gallipolců. V dubnu 1945 odjel do Německa, od r. 1949 žil v USA.
Otec: Nikolaj Aleksandrov.
Manželka: Marie (12. 3. 1904 – 8. 12. 2000, New York, stát New York, USA).
Děti: Ljudmila (? – 1958, USA)
Kříž sv. Jiří (1919)
Александров, Евгений Александрович. Русские в Северной Америке. Биографический словарь. Хэмден (Коннектикут, США) – Сан-Франциско (США) – Санкт-Петербург (Россия) 2005