Nikolaj Artemjovič Jeleněv

Po maturitě na gymnáziu v Jaltě studoval na Právnické fakultě Moskevské univerzity, v Moskevském archeologickém institutu a v Námořní vojenské škole. Účastnil se první světové a občanské války. V r. 1920 byl evakuován do Konstantinopole, kde pracoval jako tajemník Komise pro organizaci bezplatných jídelen při Ústředním sjednoceném výboru ruských společenských organizací. V r. 1921 přijel do Československa. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu v Praze a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1938). V letech 1925 – 1931 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. Od r. 1926 pracoval jako knihovník v knihovně Ruského domova. Publikoval v časopisech Svoimi puťami, Volja Rossii, Centraľnaja Jevropa aj. Byl členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR, Ruské historické společnosti a literárního uskupení Daliborka. V letech 1931 – 1935 žil ve Francii a poté v polské Poznani. Pracoval v německém Ústavu dějin umění. V r. 1942 se vrátil do Prahy. V r. 1943 obhájil doktorskou disertační práci na Německé univerzitě v Praze. V r. 1946 odjel do Paříže, od r. 1950 žil v USA v Monterey, kde vyučoval ruštinu. Po odchodu do důchodu žil ve Vídni. Je pohřben ve Vídni. Pseudonym: N. Е.