Varvara Nikolajevna Bobrinskaja, hraběnka

Žila v Moskvě, kde založila obecné školy, první pracovní klub pro ženy (1901) a ubytovnu pro dívky (1903). Díky její iniciativě vznikl v r. 1902 spolek Městské opatrovnictví chudých ze slumu Chitrovka. V letech 1904 – 1906 se zabývala politickou agitací mezi liberální inteligencí. V r. 1909 vydávala v Moskvě časopis Severnoje sijanije. V r. 1918 odjela do jižního Ruska. V r. 1919 byla členkou městského úřadu v Pjatigorsku. V letech 1920 – 1922 žila v emigraci v Konstantinopoli, kde stála v čele Hlavního informačního úřadu (jeho hlavním úkolem byla registrace uprchlíků a shromažďování informací, které měly pomoci při hledání příbuzných a přátel). Po r. 1922 odjela do Francie, kde pracovala jako ředitelka Čtvrteční školy a Pedagogického muzea v Boulogne Sur Seine. Byla členkou spolku Ikona. Od r. 1923 žila v Československu. V letech 1923 – 1926 dostávala finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. V r. 1928 se usadila na Slovensku, kde se věnovala pedagogické a vzdělávací činnosti. Později odjela do Belgie.