Sergej Konstantinovič Gogeľ

V r. 1878 maturoval na Imperátorském Nikolajevském carskoselském gymnáziu, v r. 1885 dokončil studium na Právnické fakultě Petrohradské univerzity. Krátce studoval na Vídeňské univerzitě, potom začal pracovat na Ministerstvu spravedlnosti. V r. 1904 byl jmenován soukromým docentem na katedře trestního práva Petrohradské univerzity, v r. 1911 profesorem a rektorem Psychoneurologického institutu. V letech 1910 – 1918 byl redaktorem časopisu Prizrenije i blagotvoriteľnosť v Rossii. V r. 1919 přednášel v Kyjevě, v r. 1920 byl ředitelem Právnické univerzity v Sevastopolu. Byl místopředsedou Sociologické společnosti M. M. Kovalevského, členem Právnické společnosti, ruské skupiny Svazu kriminalistů a zástupcem tajemníka Státní rady. V r. 1920 byl společně s Dobrovolnickou armádou evakuován z Krymu do Turecka. V r. 1921 vedl humanitární kurzy Ruské akademické skupiny v Konstantinopoli. Byl předsedou tamního Svazu ruských spisovatelů a novinářů. Na začátku r. 1922 přijel do Československa. Jako profesor Ruské právnické fakulty v Praze přednášel ruské trestní řízení a současně učil v Ruském vyšším učilišti dopravních techniků. Později odjel do Německa, kde učil v Ruském vědeckém institutu v Berlíně. Byl členem Výboru ruských právníků v zahraničí. Je pohřben v Berlíně na ruském pravoslavném hřbitově Berlin-Tegel.