Boris Alexandrovič Grekov

Donský kozák. Navštěvoval kadetní školu v Novočerkassku. Po vypuknutí občanské války byl se školou evakuován na Krym, odkud do Bulharska. V r. 1920 přijel do Československa a ve studiu pokračoval v Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. Po maturitě začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, poté přestoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě (promoval v r. 1929). Pracoval nejprve v nemocnici v Moravské Ostravě na oddělení pro nemoci plicní a TBC, poté v sanatoriích u Štrbského plesa a v Tatranských Matliarech. Od r. 1933 byl primářem ve Státním Šrobárově léčebném ústavu v Dolním Smokovci. Od začátku 40. let působil jako místní lékař v Rudňanech. Za druhé světové války se aktivně účastnil protifašistického odboje. Krátce byl vězněn. V r. 1945 byl zatčen NKVD, protože jeho manželka byla Němka. Na přímluvu partyzánů ze Spiše nebyl deportován do SSSR. V r. 1957 odešel do důchodu. Po rehabilitaci v r. 1960 působil jako lékař v Prešově, Trenčianských Teplicích a v Piešťanech. Jeho manželka s dětmi odjela po r. 1945 do Německa.