Pavel Antonovič Gromnickij

Krátce studoval na Právnické fakultě Charkovské univerzity a od r. 1908 studoval malířství v Petrohradě. Za první světové války byl mobilizován, později sloužil v armádě Ukrajinské lidové republiky. Byl velitelem setniny Černých hajdamáků, sloužil v Ukrajinské haličské armádě, se kterou přišel do Československa a byl internován v zajateckém táboře v Jablonném v Podještědí. Od r. 1920 žil v Praze, studoval malířství na soukromé škole F. Engelmüllera. V letech 1924 – 1925 studoval u I. Kulce v Ukrajinském studiu plastických umění v Praze. Za druhé světové války žil v Říčanech a z této doby pochází mnoho jeho obrazů. Aktivně se stýkal s Němci. Na jaře 1945 ze strachu z pomsty odjel do Prahy, přijal sovětské občanství a vstoupil do Rudé armády. Byl povýšen na kapitána a v armádě působil jako malíř (údajně namaloval více 1000 portrétů J. V. Stalina). S Rudou armádou odjel do SSSR, ale 20. ledna 1946 se vrátil do Československa. Maloval žánrové obrazy Prahy. V r. 1963 odjel na pozvání Muzea ukrajinské kultury ve Svidniku na východní Slovensko. Muzeu tehdy věnoval své obrazy. Je pohřben na Malvazinkách v Praze.