Dmitrij Nikolajevič Ivancov

Vystudoval Právnickou fakultu Moskevské univerzity. V letech 1915 – 1916 působil na Moskevské univerzitě jako soukromý docent na katedře politické ekonomie a statistiky. V r. 1916 se stal asistentem v charkovském Novoalexandrijském zemědělském a lesnickém institutu a soukromým docentem na Charkovské univerzitě (do r. 1920) a v r. 1916 profesorem statistiky v Polytechnickém institutu v Jekatěrinodaru. V březnu 1920 emigroval do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Pracoval jako úředník na ředitelství Státního statistického úřadu a Státní komise pro péči o ruské uprchlíky. Byl jedním ze zakladatelů Ruské akademické skupiny v Bělehradě. Do Československa přijel 1. července 1923 ze švýcarského Bernu. V letech 1923 a 1924 dostával finanční podporu od Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV. V letech 1923 – 1930 přednášel politickou ekonomii v Ruském institutu zemědělského družstevnictví v Praze. Jako docent působil na Ruské právnické fakultě v Praze. Přednášel rovněž na Univerzitě Karlově a na Ruské lidové/​svobodné univerzitě (1930 – 1945). Spolupracoval se Společností právních a společenských věd při Ruské právnické fakultě a s Eurasijským seminářem. Byl členem redakční komise Ruské badatelské společnosti při Ruské lidové univerzitě. Zastával funkci tajemníka Studijního kolegia Ruské svobodné univerzity, byl členem ústředního výboru strany Rolnické Rusko (1925 – 1933), členem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR a Ruské akademické skupiny. Po 25. dubnu 1945 odjel do Německa; ještě před odjezdem předal své materiály do Ruského zahraničního historického archivu. V Německu působil jako profesor na Mnichovské univerzitě. V r. 1947 se odstěhoval do USA. Přednášel na Fordhamské a Kolumbijské univerzitě, byl členem vedení Ruské akademické skupiny v USA. Byl pohřben na hřbitově Novo-Divějevského Uspenského pravoslavného ženského kláštera (Nanuet, USA).