Konstantin Alexandrovič Jefremov

Studoval na Právnické fakultě Univerzity sv. Vladimira v Kyjevě. 30. října 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Boka Kotorská). V r. 1923 přijel do Československa. Vystudoval Ruskou právnickou fakultu. Absolvoval kurzy pro řidiče a v Praze jezdil jako řidič taxislužby. Od r. 1929 byl zaměstnán jako řidič u hraběte Mikuláše Des Fours Walderode v Hrubém Rohozci. Za druhé světové války byl pověřen registrací ruských emigrantů na území protektorátu Čechy a Morava na pražském Úřadu pro ruskou emigraci v Německu. Byl představitelem Ruského národního a sociálního hnutí v protektorátu a pravděpodobně členem Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. Poslední známá svědectví o něm jsou z jara 1945, kdy pomáhal ruským emigrantům odjet z Československa do západní Evropy. O jeho dalším osudu existují rozporuplná svědectví: zemřel během Pražského povstání, byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a zemřel v gulagu, zemřel v Západních Čechách nebo se mu podařilo utéct na západ.