Vsevolod Vladimirovič Kamburov

V letech 1907 – 1912 studoval v Polytechnickém institutu v Petrohradě. Po studiích rok pracoval v automobilce Benz v Mannheimu. V letech 1913 – 1915 vedl výrobní oddělení Rusko-baltských automobilových závodů v Rize, v letech 1915 – 1916 pracoval v kaučukárně v Provodniku, v letech 1916 – 1917 v dílnách Ministerstva dopravy ve Vladivostoku a v letech 1917 – 1920 ve slévárnách a závodech na zpracování mědi akciové společnosti Splav v Petrohradě. Od r. 1918 pracoval ve zbrojovce v Taganrogu, kde pracovali i českoslovenští zajatci a jejichž ředitelem byl Vilém Hromádko. Od roku 1921 vlastnil dvě slévárny. Byl poradcem soukromé obchodní a průmyslové banky v Petrohradě, která spolupracovala s akciovou společností Škoda Plzeň. V únoru 1924 emigroval do Berlína, 30. března přijel do Prahy. Od 15. dubna 1924 byl zaměstnancem Škodových závodů. V letech 1924 – 1930 byl jejich zástupcem v Číně, v letech 1931 – 1933 pracoval v pražské pobočce závodů, v r. 1933 byl jmenován ředitelem pobočky Škodových závodů v Teheránu. Podařilo se mu otevřít nové cesty pro export československého zboží do Persie. Jeho snaha o účast na stavbě nového cukrovaru v Persii k němu obrátila pozornost sovětské vlády. Ta tlačila na perskou vládu, aby ho vypověděla ze země. Zemřel náhle na meningitidu. Je pohřben na Ruském hřbitově v Teheránu.