Faina Antonovna Romančenko
(rozená Meľnikova)Provdaná jako: v 1. manželství Kapitanaki, ve 2. manželství Romančenko, ve 3. manželství Makarova ,
Pracovala jako školní lékařka v Azovském gymnáziu. Za občanské války byla jmenována docentkou na univerzitě v Rostovu na Donu. Emigrovala do Československa a od začátku dvacátých let pracovala jako lékařka v pražské ambulanci Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům) pro ruské studenty. Poté co byl její diplom v r. 1927 nostrifikován Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, odjela na Slovensko a pracovala jako obvodní lékařka v Ilavě. Od r. 1934 žila v Plzni, kde si otevřela soukromou ordinaci. Byla členkou Výboru pro pomoc ruským běžencům. Je pohřbena na hřbitově v Plzni.
Otec: Anton Meľnikov. Manžel: 1. Georgij Konstantinovič Kapitanaki (manželství bylo uzavřeno v r. 1905); 2. Timofjej Markovič Romančenko (vojenský lékař; manželství bylo uzavřeno v r. 1920 v Rostovu na Donu, po odjezdu do Československa bylo rozvedeno); 3. Semjon Vasiljevič Makarov (? – 1932). Děti: z 1. manželství: Olga Georgijevna (Jurjevna) Karpinskaja (1. 9. 1906, Verchnij Voločok ve Tverské gubernii – 1971, Praha; pedagožka. Manželka D. M. Karpinského. Do Československa přijela v r. 1920 společně s matkou. V r. 1924 externě maturovala na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. Ve druhé polovině čtyřicátých let učila ruštinu na Státním reálném gymnáziu v Plzni a soukromě vyučovala němčinu. Urna s jejím popelem je uložena na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.).
Plzeň, Jetelova 7, Nepomucká 117.
Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).