Jekatěrina Alexandrovna Maksimovič
(rozená Kizevetter)Provdaná jako: Maksimovič,
Maturovala na moskevském Dívčím gymnáziu A. S. a A. D. Alferovových a vystudovala Vyšší ženské kurzy V. I. Gerje. Studovala na Moskevském obchodním institutu, ale kvůli válce studium nedokončila. Po Únorové revoluci v r. 1917 pracovala v Lidovém komisariátu potravin a učila ve večerních kurzech pro pracující. Společně s rodinou opustila Rusko 22. září 1922 a na lodi Oberbürgermeister Hacken odplula do Německa. Po krátké době strávené v Berlíně přijela v prosinci 1922 do Československa. Vystudovala Ruskou právnickou fakultu v Praze (1926), v letech 1936 – 1938 studovala ve Francouzském institutu v Praze. Pracovala jako vychovatelka v Ruské mateřské školce v Praze. Ve čtyřicátých letech externě učila na Reálném gymnáziu H. Benešové (od r. 1950 Československé dívčí spolkové reálné gymnázium), od r. 1952 učila v jazykové škole. 7. ledna 1948 získala československé občanství.
Otec: A. A. Kizevetter. Matka: Jekatěrina Jakovlevna, rozená Frauefeľder, v 1. manželství Kudrjavceva (17. 1. 1864, Moskva – 20. 3. 1924, Praha; Do vypuknutí revoluce v r. 1917 redigovala spolu s A. A. Kizevetterem časopis Russkaja mysľ. Z Ruska byla společně s manželem vyhoštěna v r. 1922, 1. ledna 1923 přijela do Československa. Byla pochována na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.). Manžel: J. F. Maksimovič (manželství bylo uzavřeno 18. 6. 1924 v Praze).
Praha XIX, Dejvice, Podbabská (Krále Alexandra, Jugoslávských partyzánů) 17.
Soukromý archiv L. Běloševské.
Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.