Alexej Alexejevič Kopylov

* 11. 12. 1876 Novočerkassk, † ?
inženýr, pedagog

Po maturitě na klasickém gymnáziu (1894) vystudoval Polytechnický institut v Charkově. Poté ve studiích pokračoval v Německu a ve Švýcarsku. V letech 1905 – 1906 byl asistentem na katedře tepelných generátorů v petrohradském Polytechnickém institutu, od r. 1907 byl zaměstnán v Polytechnickém institutu v Kyjevě. V r. 1910 se stal docentem a v r. 1913 mimořádným profesorem Donského polytechnického institutu v Novočerkassku a v letech 1913 – 1919 byl děkanem strojní fakulty. V r. 1918 byl jmenován řádným profesorem. V r. 1920 emigroval z Novorossijsku do Konstantinopole, v r. 1921 přijel do Československa. Byl profesorem na Českém vysokém učení technickém. Byl členem Svazu ruských akademických organizací v zahraničí, Ruské akademické skupiny, Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR a členem zastupitelstva prozatímního hlavního výboru Všeruského svazu měst v ČSR. 21. dubna 1925 odjel do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Učil na technické fakultě univerzity v Lublani. Ve třicátých letech byl předsedou ruské studentské korporace Ruthenia Vilensis ve Vilnu. Byl členem Svazu Spolků ruských inženýrů v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Archiv

Государственный архив Российской федерации, ф. 5835.

Literatura

Slovenski biografski leksikon: 4. zv. Kocen – Lužar. Lukman, Franc Ksaver et al. Zadružna gospodarska banka, Ljubljana 1932; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011; Slovenska biografija. In: http://www.slovenska-biografija.si/ [on-line]

Autoři záznamu Hašková Dana; Běloševká Ljubov