Alexandr Jefimovič Kotomkin

* 3. 10. 1885 Savino v Carevokokšajském újezdu v Kazaňské gubernii, † 26. 11. 1964 Hamburk, SRN
básník, dramatik, hráč na gusle

Pocházel z rolnické rodiny. Po dokončení Kňažninského chlapeckého základního učiliště nastoupil na 1. reálné učiliště v Kazani a od r. 1904 navštěvoval Moskevské pěchotní junkerské vojenské učiliště. V r. 1906 byl povýšen na důstojníka, ale ze zdravotních důvodů byl nucen vojenskou službu opustit. Od r. 1911 byl zemským velitelem v Samarské gubernii. Od r. 1914 sloužil na jihozápadní frontě, po zranění v r. 1915 byl jmenován velitelem 2. úseku Carevokokšajského újezdu. Od srpna 1918 krátce studoval na Historické a filologické fakultě Kazaňské univerzity. Současně pracoval jako redaktor. Po příchodu Rudé armády do Kazaně město spolu s československými legionáři opustil. Odešel do Irkutsku, kde sloužil v Kolčakově armádě a poté v armádě atamana G. M. Semjonova. V Čitě byl oficiálním zástupcem pro jednání s velitelstvím československých legií. V r. 1921 přijel společně s legionáři z Vladivostoku do Československa. Živil se především přednáškami. Jeho hru Jan Hus s úspěchem uvedlo Ruské komorní divadlo v Praze (1921). V r. 1926 byl za ruskou emigraci v Československu delegován na Ruský zahraniční sjezd v Paříži, odkud se již do Československa nevrátil. Jako hráč na gusle jezdil po západní Evropě a vystupoval na různých kulturních akcích. V r. 1927 vydal v Paříži knihu o československých legionářích na Sibiři. Od konce druhé světové války žil v Berlíně a pracoval v berlínském institutu pro výzkum jazyka. Pseudonymy: Kotomkin-Savinskij, Savinskij.

Rodinní příslušníci

Otec: Jefim Gordejevič (1858 – 1901). Matka: Stepanida Alexandrovna (? – 1890). Manželka: 1. Jelena Ivanovna, rozená Grigolejt (manželství bylo uzavřeno v prosinci 1919); 2. Nina Petrovna, rozená Škljajeva (1894 – ?; učitelka ruštiny; vystudovala Ruský pedagogický institut J. A. Komenského v Praze, v r. 1954 se vrátila do SSSR). Děti: ?; Irina (5. 10. 1924, Mukačevo).

Dílo

Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 1. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.

Adresa

Dolní Mokropsy 111; Všenory; Horní Černošice

Archiv

Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 218; Soukromý archiv A. Kopřivové.

Literatura

Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 3. Российская государственная библиотека, Москва 2001; Стариков, Сергей Валентинович. Александр Котомкин (Савинский). Жизнь. Творчество. Судьба. Издательский дом «Сельские вести», Йошкар-Ола 2012; Российское зарубежье во Франции (1919 – 2000). Биографический словарь. В трех томах под общей редакцией Л. Мнухина, М. Авриль, В. Лосской. In: http://www.dommuseum.ru/museum/nauka/slovar/ [on-line]. 

Autoři záznamu Hašková Dana