Marija Andrejevna Krjukovskaja
(rozená Mordovskaja)Provdaná jako: v 1. manželství Sinicyna,
Vystudovala Bestuževovy Vyšší ženské kurzy v Petrohradě. V r. 1907 otevřela soukromou mateřskou školu v Oděse. V r. 1920 byla s manželem evakuována na poloostrov Gallipoli, kde založila školku a gymnázium a do r. 1921 je řídila. Poté odjela do Bulharska, kde vedla dívčí gymnázium a internát v Plovdivu. Na podzim 1922 přijela do Prahy. Pracovala jako vedoucí pracovnice a vychovatelka mateřské školy Všeruského svazu měst v Praze (od r. 1923). V r. 1939 se odstěhovala do Bratislavy. Pracovala ve Výboru pro pomoc ruským dětem.
Otec: Andrej Jefimovič Mordovskij. Manžel: 1. Andrej Sergejevič Sinicyn (1882 – 1919; důstojník, šlechtic); 2. N. V. Krjukovskij (manželství bylo uzavřeno v r. 1920 na Krymu). Děti: z 1. manželství: Sergej (1906, Oděsa – 1989, Košice; inženýr; absolvoval Ruské reformní reálné gymnázium vMoravské Třebové a České vysoké učení technické v Praze); Georgij (1911, Oděsa – ?; inženýr, architekt. Po druhé světové válce pracoval na obnově zničených železničních tratí. Je autorem projektů několika obytných budov v Bratislavě a mnoha železničních staveb.).
Stříbrná medaile na stuze sv. Anny.
Roztoky u Prahy 65.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917–1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 3. Российская государственная библиотека, Москва 2001; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.