Konstantin Semjonovič Uvarov

V r. 1914 dokončil studium na reálném učilišti v Moskvě, v letech 1914 – 1916 studoval na Fakultě ekonomie Polytechnického institutu v Petrohradě. V červenci 1916 vstoupil do armády, v únoru 1918 byl v hodnosti poručíka dělostřelectva poslán do zálohy. V r. 1918 začal studovat na Strojní fakultě Polytechnického institutu v Rostovu na Donu. V červenci 1919 byl povolán do armády a do března 1920 pracoval ve vojenském chemickém kombinátu v Jurjevce. Po zranění byl v r. 1920 na britských dopravních lodích Briann a Panama evakuován z Novorossijsku do anglických nemocnic č. 43 a 52 v Soluni. Přes Království Srbů, Chorvatů a Slovinců odjel ještě v témže roce do Československa. Do r. 1923 pracoval ve Slovanském nakladatelství Praze, v r. 1925 dokončil studium na Vysoké obchodní škole. Od září 1925 byl zaměstnán ve Škodových závodech jako vedoucí organizačního oddělení a administrativy exportu. V r. 1935 získal československé občanství. Od května 1945 do prosince 1946 pracoval ve Škodových závodech jako vedoucí oddělení exportu do sovětského pásma Rakouska. V říjnu 1946 byl poslán na služební cestu do Brazílie do filiálky závodů Škoda-Brasileira. K 1. lednu 1947 byl formálně přeložen do firmy Československé závody kovodělné a strojírenské, n. p. v Praze. Ze služební cesty do Československa však již nevrátil a zůstal v Jižní Americe.