Jevgenij Filimonovič Maksimovič
Maturoval na charkovském gymnáziu, v r. 1917 dokončil studium na Historické a filologické fakultě Charkovské univerzity. Po dokončení studia působil na univerzitě na katedře ruských dějin. V letech 1917 – 1919 současně vyučoval na charkovských gymnáziích. 1. listopadu 1920 byl evakuován společně s armádou generála P. N. Wrangela. Do r. 1921 žil na poloostrově Gallipoli, kde jako člen Akademické skupiny přednášel všeobecně vzdělávací kurz Ruské dějiny v Období zmatků. Poté odjel do Bulharska, kde učil na Petropavlovském gymnáziu. V Československu žil od dubna 1923. Vystudoval Ruský pedagogický institut J. A. Komenského v Praze. Pracoval v archivním oddělení Ruského zahraničního historického archivu (1926 – 1948) a byl členem jeho vědecké komise. Byl delegátem II. sjezdu historiků východní Evropy v Praze (1932). Přednášel na Ruské lidové univerzitě v Praze a v Archeologickém ústavu N. P. Kondakova. V novinách Ruľ publikoval šachové přehledy (1931). Byl členem vedení a pokladníkem Ruské historické společnosti, členem Slovanského ústavu, Jednoty ruských emigrantských organizací v Československu (1935 – 1939), Ruské akademické skupiny v ČSR a činným členem a členem vedení Archeologického ústavu N. P. Kondakova (1946). V r. 1947 získal československé občanství. V r. 1948 učil československé dějiny v sovětské škole v Praze. V letech 1948 – 1951 pracoval ve Slovanské knihovně a v Československé tiskové kanceláři. Byl členem redakce časopisu Russkij žurnal (1946 – 1951). Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech. Pseudonym: Istorik.
Otec: Filimon Konstantinovič (ředitel Charkovského chlapeckého gymnázia). Manželka: J. A. Maksimovič (manželství bylo uzavřeno 18. 6. 1924 v Praze).
Kudělka Milan – Šimeček, Zdeněk a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. SPN, Praha 1972; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Újezd nad Lesy 53, 55; Praha XIX, Dejvice, Podbabská (Krále Alexandra, Jugoslávských partyzánů) 17.
Soukromý archiv A. Kopřivové.
Kudělka Milan – Šimeček, Zdeněk a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. SPN, Praha 1972; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 1. 1919 – 1929. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2000; ibid, Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.