Jevgenij Filimonovič Maksimovič

Maturoval na charkovském gymnáziu, v r. 1917 dokončil studium na Historické a filologické fakultě Charkovské univerzity. Po dokončení studia působil na univerzitě na katedře ruských dějin. V letech 1917 – 1919 současně vyučoval na charkovských gymnáziích. 1. listopadu 1920 byl evakuován společně s armádou generála P. N. Wrangela. Do r. 1921 žil na poloostrově Gallipoli, kde jako člen Akademické skupiny přednášel všeobecně vzdělávací kurz Ruské dějiny v Období zmatků. Poté odjel do Bulharska, kde učil na Petropavlovském gymnáziu. V Československu žil od dubna 1923. Vystudoval Ruský pedagogický institut J. A. Komenského v Praze. Pracoval v archivním oddělení Ruského zahraničního historického archivu (1926 – 1948) a byl členem jeho vědecké komise. Byl delegátem II. sjezdu historiků východní Evropy v Praze (1932). Přednášel na Ruské lidové univerzitě v Praze a v Archeologickém ústavu N. P. Kondakova. V novinách Ruľ publikoval šachové přehledy (1931). Byl členem vedení a pokladníkem Ruské historické společnosti, členem Slovanského ústavu, Jednoty ruských emigrantských organizací v Československu (1935 – 1939), Ruské akademické skupiny v ČSR a činným členem a členem vedení Archeologického ústavu N. P. Kondakova (1946). V r. 1947 získal československé občanství. V r. 1948 učil československé dějiny v sovětské škole v Praze. V letech 1948 – 1951 pracoval ve Slovanské knihovně a v Československé tiskové kanceláři. Byl členem redakce časopisu Russkij žurnal (1946 – 1951). Byl pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech. Pseudonym: Istorik.