Nikolaj Vasiljevič Meľnikov

Studoval na Voroněžské kadetní škole a na Tverském jízdním učilišti. Během první světové války sloužil v gardovém pluku. Účastnil se občanské války. Byl raněn a 9. března 1920 evakuován do Soluně. Poté krátce pobýval v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a od r. 1921 žil v Miláně, kde studoval zpěv. V letech 1921 – 1922 působil v římském divadle Teatro Costanzi, v r. 1923 vystupoval v různých jihoamerických divadlech (Buenos Aires, Montevideo, Rio de Janeiro, São Paulo). V r. 1924 se vrátil do Evropy, kde pohostinsky vystupoval v Itálii, Německu a v Rumunsku. V r. 1925 přijel do Československa. Hostoval v Národním divadle v Praze a v Brně, v r. 1926 v Bratislavě a v opeře v Plzni. Od r. 1926 často vystupoval v rozhlase s áriemi z ruských oper a písněmi světových, ruských, českých i slovenských skladatelů. V sezóně 1927/​1928 získal angažmá v opeře Slovenského národního divadla v Bratislavě jako hostující sólista, v sezóně 1928/​1929 byl stálým členem souboru. V r. 1928 vystupoval rovněž v košické opeře a v pražském divadle Urania. V témže roce získal československé občanství. V r. 1930 podnikl umělecké turné po Mexiku, Kubě, Itálii a Rumunsku. V r. 1933 vystupoval v Ruské opeře v Paříži. Absolvoval mnoho koncertních vystoupení v USA, na Dálném východě, v Africe a v Evropě. V r. 1941 se vrátil na Slovensko, kde se věnoval především koncertní činnosti. Pravděpodobně zahynul při bombardování Bratislavy v r. 1944. Podle některých svědectví byl po válce zatčen a zastřelen v Piešťanech. Umělecký pseudonym: Nikola Meľnikov.