Grigorij Alexejevič Musatov
Studoval na obchodní škole v Samaře, odkud přešel na umělecké učiliště v Penze (studium nedokončil). Odjel do Kyjeva, kde navštěvoval kurzy kresby pod vedením A. A. Muraška. Od srpna 1914 pracoval jako učitel kreslení v obci Melekess poblíž Samary. V r. 1915 byl povolán do armády. Nejprve sloužil jako úředník v Balašově v Samarské gubernii, poté na základě rozhodnutí vojenského kněze vytvářel malby v kostele. Na konci r. 1916 byl poslán do saratovské školy pro praporčíky a poté na jihozápadní frontu. V létě 1917 dezertoval. Po vypuknutí občanské války se připojil k armádě generála A. V. Kolčaka. Znovu dezertoval a utekl do Vladivostoku, kde žil déle než rok s dokumenty na jméno Melnikov. Podílel se na činnosti Jarmarečního divadélka při Literární a umělecké společnosti Dálného východu a na aktivitách místních futuristů. V květnu 1920 opustil Rusko a emigroval do Československa. Od 10. července 1920 cestoval s divadelním spolkem Jednota. V Německém Brodě se seznámil s J. Zrzavým a jeho rodinou, která mu pomohla usadit se v Kolíně a vrátit se k umělecké tvorbě. Koncem r. 1922 se přestěhoval do Prahy. V letech 1922 – 1937 pracoval jako učitel kreslení na ruském gymnáziu v Praze. Maloval krajiny, zátiší a žánrové scény, často se obracel k ruským tématům. Na konci dvacátých let se začal zabývat ilustracemi. V letech 1929 – 1931 ilustroval romány F. M. Dostojevského. Byl členem Svazu ruských výtvarných umělců v ČSR a Umělecké besedy (od r. 1923). Byl členem a místopředsedou výtvarného spolku Skythové. V r. 1936 získal československé občanství. V den německého útoku na SSSR utrpěl infarkt.
Otec: Alexej Jakovlevič (malíř ikon). Matka: Eleanora Kleofasovna, rozená Mikloševič. Manželka: Věra Georgijevna, rozená Eljaševič (10. 4. 1893, Penza – 1971, Praha; manželství bylo uzavřeno 14. 8. 1914). Děti: Eleanora (Nora; 6. 12. 1931, Praha – 9. 10. 2010, Praha; malířka, grafička, ilustrátorka, autorka pamětí).
Výstavy: Jančárková, Julie. Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě. V Řevnicích: Arbor vitae; V Náchodě: Galerie výtvarného umění; [Praha]: Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., 2015; http://abart-full.artarchiv.cz [on-line]. Dílo: Jančárková, Julie. Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě. V Řevnicích: Arbor vitae; V Náchodě: Galerie výtvarného umění; [Praha]: Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., 2015; http://abart-full.artarchiv.cz [on-line].
Kolín; Praha II, Nové Město, Žitná 10, Kateřinská 2, 16; Praha VII, Holešovice-Bubny, V Zátiší 844; Praha XIII, Strašnice, Na Klínku 94, U Rádia; Praha XII, Královské Vinohrady, Boleslavská 5, Záhřebská 19; Praha XIX, Bubeneč, Nám. gen. Janina 4.
Národní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II – evidence obyvatelstva; Rodinný archiv E. Musatové.
Еленев, Николай. Русское изобразительное искусство в Праге. In: Постников, Сергей Порфирьевич. Русские в Праге 1918 – 1928 г. г. Legiografie, Прага, 1928, c. 300; Jagovskij, Anatolij. Grigorij Musatov. Anti-surrealismus. František Richter, Praha 1931; Словарь русских зарубежных писателей. Сост. Булгаков, Валентин Федорович. Norman Ross Publishing Inc., New York 1993; Toman, Prokop – Toman, Prokop H. Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 2. Ivo Železný, Praha 2000; Янчаркова, Юлия. Художник сам себе закон. In: Новый журнал, 2001, № 224, c. 198 – 208; Kšicová, Danuše. Poezie malířství. Grigorij Musatov. In: Od moderny k avantgardě. Rusko-české paralely. Masarykova univerzita, Brno 2007, s. 389 – 409; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011; Северюхин, Дмитрий – Янчаркова, Юлия. Мусатов Г. А. In: www.artrz.ru. [on-line].