Vladimir Fjodorovič Nibur
V r. 1917 maturoval na charkovském gymnáziu a začal studovat na Obchodním institutu. Během občanské války vstoupil do Dobrovolnické armády. V r. 1920 byl společně s armádou generála P. N. Wrangela evakuován do Konstantinopole. Odjel do Bulharska, kde pracoval jako sekretář na usedlosti nedaleko Sofie. V červenci 1922 přijel do Československa, v r. 1925 dokončil studium na Ruské právnické fakultě v Praze. Aktivně se účastnil setkání ruských emigrantů, tzv. Zbraslavských pátků. Po studiích pracoval jako administrativní úředník v ústřední nástrojárně ve Škodových závodech, ve třicátých letech si v Plzni otevřel technickou kancelář.
Otec: Fjodor (architekt). Matka: Jelizaveta Fjodorovna (okolo 1872 – ?; učitelka hudby, profesorka Charkovské konzervatoře.) Manželka: Ksenija Nikolajevna, rozená Bokarius (1. 5. 1898, Charkov – ?; do Československa přijela v r. 1922, studovala na Ruské právnické fakultě v Praze. Manželství bylo uzavřeno 30. 4. 1919 v Charkově.). Děti: Taťjana (15. 12. 1925, Plzeň).
Zbraslav 55; Plzeň, Hálkova 44, Korandova 2, Koperníkova 25, Fodermayerova 13.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 234; Státní okresní archiv Plzeň, f. Škodovy závody, osobní spis; Soukromý archiv A. Kopřivové.