Igor Leonidovič Novosiľcev
Otec: Leonid Nikolajevič (1872 – 1934; člen 1. a 2. státní dumy, advokát). Matka: Olga Dmitrijevna, rozená Gončarova (1874 – 1970). Bratr: O. L. Novosiľcev. Manželka: Nina Alexandrovna, rozená Jeranceva (6. 7. 1905, Varšava; studovala na Ruském gymnáziu Všeruského svazu měst v Konstantinopoli; v r. 1921 přijela do Československa, v r. 1925 maturovala na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. Manželství bylo uzavřeno v r. 1926.).
Pocházel ze šlechtické rodiny. Základní vzdělání mu poskytli domácí učitelé, poté začal studovat na gymnáziu v Kaluze. V r. 1920 společně s rodiči emigroval do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V r. 1925 dokončil studium na 1. ruské kadetní škole v Sarajevu v hodnosti poddůstojníka. V září 1925 přijel do Československa. Od r. 1926 studoval na Vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT v Praze. Současně navštěvoval Ruskou lidovou univerzitu v Praze. Amatérsky se věnoval herectví, byl členem souboru Ruské dramatické skupiny a jako statista vystupoval v českých filmech. Za druhé světové války žil v Německu, pracoval v berlínském rozhlase a vedl oddělení kultury a umění Komitétu pro osvobození národů Ruska. Po válce se usadil v Itálii a stal se představitelem Synodu pro přesídlování. Aktivně se podílel na záchraně účastníků Ruského osvobozeneckého hnutí, kterým hrozila repatriace. V r. 1962 odjel do USA. Učil ruštinu ve Škole intenzivní výuky ruského jazyka pro BBC v USA při univerzitě v Syrakusách. Napsal knihu o dějinách Ruského osvobozeneckého hnutí. Byl prezidentem organizace ruského pravoslaví v zahraničí Rozsévač, která pomáhala obnovovat pravoslaví v SSSR a farnostem posílala kvalitní osivo.
Praha XIII, Staré Strašnice 166; Horní Mokropsy 110; Praha XIX, Bubeneč, Verdunská 25.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 235; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Биографические данные некоторых руководителей и сотрудников КОНР. In: http://roa2.narod.ru/bio/bio – n.htm [on-line].