Alexandr Nikolajevič Orlov

Studoval na gymnáziu v Cholmu, maturoval na gymnáziu v Kolomně (1917). V letech 1917 – 1919 studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity sv. Vladimíra v Kyjevě, od r. 1919 studoval na téže fakultě v Kamenci Podolském, kde se v r. 1921 stal asisentem mineralogického a petrografického ústavu. V r. 1922 se vrátil do Cholmu a v témže roce emigroval přes Polsko do Československa. Pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v r. 1925 obhájil disertační práci a získal titul doktora přírodních věd. V letech 1924 – 1926 byl pomocnou vědeckou silou v chemické laboratoři Státního geologického ústavu. V r. 1927 se stal nehonorovaným a v r. 1929 honorovaným asistentem v Mineralogicko-petrografickém ústavu Univerzity Karlovy a v této funkci setrval až do uzavření českých vysokých škol v r. 1939. Přednášel na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. V lednu 1948 byl jmenován mimořádným profesorem Univerzity Karlovy (zpětně od r. 1941), současně nadále spolupracoval s geologickým ústavem. Zabýval se výzkumem plutonitů a jeho práce jsou dodnes hojně citovány. Pro středočeský žulový masiv zavedl výstižnější a dosud používaný název středočeský pluton. Zabýval se hlavně chemicko-analytickými a optickými metodami a strukturální krystalografií, sedimentární petrografií a nalezišti bauxitu a alunitu. Byl mimořádným členem II. třídy Královské české společnosti nauk v Praze (od 1934) a Masarykovy Akademie práce. Publikoval v odborných časopisech, např. ve Věstníku Královské české společnosti nauk, Sborníku SGÚ nebo Věstníku SGÚ. Je autorem mnoha učebnic pro studenty vysokých škol.