Boris Semjonovič Popov

Po příjezdu do Československa dokončil studium na České technické vysoké škole v Brně. Podle některých svědectví pracoval od 12. února do 15. listopadu 1931 jako pomocný inženýr v laboratoři vodních staveb České technické vysoké škole. Poté žil na Slovensku. V r. 1938 se přestěhoval do jižních Čech, kde získal zaměstnání v českobudějovické firmě Calofrig. Od r. 1941 pracoval v pražském ústředí této firmy. 16. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a odsouzen k deseti letům v nápravněpracovních táborech. Po návratu do Československa v r. 1956 napsal vzpomínky Z Prahy do Prahy a v gulagu (nebyly vydány). Je autorem učebnice praktické elektrotechniky (byla napsána v gulagu pro potřeby spoluvězňů). Jeho popel byl rozptýlen na brněnském hřbitově.