Georgij Vasiljevič Prokopenko
Studoval v kyjevském Polytechnickém institutu (1913 – 1915). Za občanské války sloužil jako důstojník v Dobrovolnické armádě. 30. října 1920 byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli, v listopadu 1921 přijel do Československa. V letech 1921 – 1925 studoval na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT. Od r. 1926 žil na Slovensku; podílel se na regulaci Váhu v okolí Trenčína. Od r. 1927 byl zaměstnán v soukromé stavební firmě v Bratislavě, počátkem třicátých let se vrátil do Prahy. Podílel se na projektování mnoha významných pražských staveb, např. dnešního Domu odborových svazů, Penzijního ústavu na Žižkově, obchodního domu Bílá labuť nebo jižní tribuny Strahovského stadionu. V r. 1932 získal československé občanství. 13. května 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ a deportován do SSSR. Byl odsouzen k deseti letům v nápravněpracovních táborech, zemřel během výkonu trestu.
Manželka: Olga Nikolajevna, rozená Mašinskaja (19. 6. 1900 – 1993; manželství bylo uzavřeno v r. 1925). Děti: Jurij (Georgij; pravděpodobně 1928, Slovensko).
Praha XI, Malešice, Nad vodovodem 220; Praha XIII, Strašnice, Tyršova 1131.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 246; Národní archiv, f. Oni byli první.
Bystrov, Vladimír. Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945 – 1955. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2003.