Julija Nikolajevna Rejtlinger
Další varianty jména: sestra Ioanna ,
V r. 1916 absolvovala soukromé gymnázium kněžny A. A. Obolenské a začala studovat na Škole kreslení Společnosti pro podporu umění. Po Únorové revoluci v r. 1917 studium přerušila. V létě téhož roku odjela na Krym, kde se setkala s S. N. Bulgakovem, jehož postoje a názory ji ovlivňovaly až do konce života. V letech 1919 – 1921 žila v Simferopolu, kde studovala na Historické a filologické fakultě. Na podzim r. 1921 společně se svojí sestrou E. N. Kist překročila hranici s Polskem a byla poslána do Rovna. Později žila ve Varšavě. Dávala soukromé hodiny kreslení a studovala ve výtvarném studiu. V červnu 1922 odjela do Československa. Pobírala stipendium od československé vlády. V letech 1922 – 1924 studovala na Univerzitě Karlově. V r. 1923 začala studovat ikonopisectví. Účastnila se schůzek studentského Pravoslavného kroužku. V říjnu 1923 byla delegátkou 1. sjezdu Ruského studentského křesťanského hnutí v Přerově. V r. 1924 začala studovat na Akademii výtvarných umění u J. Obrovského. V r. 1925 se přestěhovala do Paříže. Studovala religiózní umění v Les Ateliers de Art Sacre a ikonopisectví u P. M. Sofronova. Od r. 1928 byla členkou spolku Ikona. V r. 1935 vstoupila pod jménem Ioanna do kláštera. Namalovala fresky pro kostel sv. Jana v Meudonu, triptych pro kostel Teologické koleje v Murfieldu, ikony a ikonostas pro klášter v Mosenu, ikonostas pro dům pro uprchlíky, potřebné a osamělé, který v Paříži založila a vedla Matka Marie (Skobcova). Ilustrovala několik knih pro děti. V r. 1946 obdržela sovětské občanství a vrátila se ke své sestře do Prahy. V letech 1947 – 1948 vytvořila pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze trojdílný Deisis, doplněný ikonami Ukřižování a sv. Prokopa. Odjela na východní Slovensko, kde vytvořila např. velký soubor nástěnných maleb a 42 ikon pro ikonostas kostela v Medzilaborcích. Malovala portréty, krajiny, zátiší, kopírovala reprodukce ze sovětských časopisů. V r. 1955 se vrátila do SSSR, kde jí byl určen jako místo pobytu Taškent. Živila se malováním šátků a šál.
Otec: Nikolaj Alexandrovič Rejtlinger (1862 nebo 1865, Riga – 1931, Paříž, Francie; právník, ekonom, překladatel; v emigraci žil v Polsku a ve Francii). Matka: Lidija Nikolajevna, rozená Goneckaja (? – 1921). Sestra: J. N. Kist.
Výstavy: První historická (retrospektivní) výstava ruského malířství, Praha 1935.
Praha XII, Královské Vinohrady, Jungmanova 878; Praha XVIII, Břevnov, Fastrova 393; Praha XI, Žižkov, U kněžské louky 22; Medzilaborce 334; Nagov, okres Medzilaborce.
Národní archiv, f. Policejní ředitelství v Praze; Národní archiv, f. Evidence obyvatelstva; Národní archiv, f. Komitét pro umožnění studia ruským a ukrajinským studentům v ČSR; Archiv AVU, kartotéka; Archiv AVU, Katalog prof. J. Obrovského – 1924/1925; Российский государственный архив литературы и искусства, ф. РКИМ; Дом Русского зарубежья имени А. Солженицына, Москва, ф. 13, ф. 36 (Рейтлингер Ю. Н., 1922‒2006).
Струве, Николай. Сестра Иоанна Рейтлингер (1898 – 1988). In: Православие и культура, Москва 1992, с. 173 – 175; Лаевская, Элла. Сестра Иоанна Рейтлингер (1898 – 1988). In: Христианос. Альманах, 1998, № 7, с. 9 – 13; Янчаркова, Юлия. «Именно в этой точке карты земной …» Пражские годы сестры Иоанны (Ю. Рейтлингер). In: Вестник РХД, 2003, № 186, с. 95 – 113; Янчаркова, Юлия. «Надо все пройти, чтобы лететь в вечность на белых крыльях…». Чехословацкие годы (1946 – 1956) сестры Иоанны (Ю. Н. Рейтлингер). In: Вестник РХД, 2005, № 189, c. 85 – 106.