Pavel Olympijevič Savickij
V r. 1911 absolvoval Kazaňskou duchovní akademii. Studoval na Akademii umění v Petrohradě. Učil v Litovském semináři, jako misionář působil v Białostocké eparchii. V r. 1913 sloužil v Nikolajevské katedrále ve Vilnu a současně učil na soukromém dívčím gymnáziu. V r. 1916 byl vysvěcen na kněze a 16. března téhož roku byl poslán do Německa, aby jako duchovní sloužil válečným zajatcům. Do vlasti se již nevrátil; po r. 1917 žil v Berlíně, kde učil kreslení a přisluhoval při bohoslužbách. V Československu žil od 5. března 1927. Vyučoval kreslení a náboženství na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové a byl správcem gymnaziálního kostela. Od r. 1935 žil v Praze, sloužil v různých kostelech a věnoval se malbě. Ruskému kulturnímu a historickému muzea daroval jednu krajinomalbu. Během druhé světové války žil v Německu, sloužil v Hamburku a Stuttgartu. Od r. 1951 sloužil v pravoslavných farnostech anglické zóny v Německu. Od r. 1954 byl správcem kostela sv. Hermogena v Marseille.
Manželka: Veronika Ivanovna. Děti: Nina; Muza.
Церковный вестник, 1956, № 4 (61), с. 32 – 33; Русская мысль, 1956, 27 марта, № 878, с. 7.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 254.
Лейкинд, Олег – Махров, Кирилл – Северюхин, Дмитрий. Савицкий П. О. In: www.artrz.ru [on-line]; Протоиерей Павел Савицкий
(Савицкий Павел Олимпиевич)
(1881 – 1956). In: http://zarubezhje.narod.ru/rs/s_158.htm [on-line].