Sergej Alexandrovič Serno-Solovjevič
Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval Vladimirskou kyjevskou kadetní školu a Pavlovské vojenské učiliště. Byl přidělen k dělostřelectvu a sloužil u pohraniční stráže na norské hranici. Řídil stavbu železnice na hranicích Ruska a Norska. Během občanské války sloužil v armádě generála J. K. Millera, od listopadu 1918 bojoval na severní frontě a od února 1919 v národní domobraně. Od února 1919 byl velitelem 1. družiny, od července do srpna téhož roku byl členem lidobrany. Byl členem Vojenského okružního soudu. Na podzim r. 1919 sloužil ve štábech a úřadech v Archangelsku. Emigroval do Československa. Byl pokladníkem a předsedou revizní komise Svazu ruských válečných invalidů. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Manželka: Jevgenija Alexandrovna, rozená Markovskaja. Děti: 4 dcery (1901; 1903; 1906; 1909), syn (1909).
Волков, Сергей Владимирович. Офицеры армейской кавалерии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2004; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Российская государственная библиотека, Москва 2005.