Mark Ľvovič Slonim

Po maturitě na klasickém gymnáziu v Oděse studoval na Fakultě literatury a umění Florentské univerzity a od r. 1914 na Filozofické fakultě Petrohradské univerzity. Byl členem Strany socialistů-revolucionářů (eserů). Od r. 1917 byl poslancem Ústavodárného shromáždění. Po Říjnové revoluci v r. 1917 redigoval kyjevské noviny Narodnoje delo. Po r. 1918 odjel do jižního Ruska, kde se stal členem Výboru ústavodárného shromáždění v Samaře a poté členem Státní porady v Ufě a ve Vladivostoku. V r. 1919 emigroval přes Japonsko do Francie, v r. 1920 žil v Itálii (Florencie) a v srpnu téhož roku se usadil v Československu. Byl místopředsedou výboru pražského Zemgoru (Sjednocení ruských činitelů městských a venkovských samospráv; nepolitická organizace pomáhající emigrantům). Redigoval noviny Golos Rossii a časopis Novosti literatury (Berlín, 1922). Byl členem redakce časopisu Volja Rossii (1922 – 1932), kde měl na starosti literární rubriku. Současně byl tajemníkem vedení pražského vydavatelství Plamja (do r. 1924) a později pracoval v Kanceláři pro výměnu knih. Byl členem rady Ruského zahraničního historického archivu, členem vedení a pokladníkem Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1922 – 1923), členem vedení Česko-ruské jednoty, členem Pedagogické rady Ruské lidové univerzity a pražské skupiny eurasijců. Svobodný zednář. Po r. 1928 žil střídavě v Praze a v Paříži, v r. 1932 se definitivně usadil ve Francii. Redigoval noviny Dni a vydával a redigoval noviny Novaja gazeta. Založil a vedl spolek mladých spisovatelů Kočování (Paříž). V r. 1941 odjel do USA, kde působil jako profesor dějin literatury na Sarah Lawrence College v Yonkers ve státě New York. Po druhé světové válce přednášel na různých univerzitách. Později se vrátil do Evropy, žil ve Francii a od r. 1962 ve Švýcarsku. Pseudonym: Boris Aratov.