Marija Nikolajevna Stojunina
(rozená Tichmeneva)Provdaná jako: Stojunina ,
Pocházela ze šlechtické rodiny. V Petrohradě založila a 25 let vedla jedno z nejznámějších předrevolučních soukromých dívčích gymnázií (1871 – 1918). Byla nucena emigrovat spolu s rodinou své dcery, provdané za N. O. Losského. Rusko opustila 15. listopadu 1922 a po krátkém pobytu v Berlíně přijela 13. prosince téhož roku do Československa. Byla čestnou předsedkyní Ruské pedagogické kanceláře, zúčastnila se všech ruských pedagogických sjezdů v Praze. Byla členkou Bratrstva pro pohřbívání ruských pravoslavných občanů a pro ochranu a udržování jejich hrobů v ČSR. Je pohřbenа na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Nikolaj Vasiljevič Tichmenev (státní rada). Matka: Klavdija Jegorovna, rozená Fitcner. Manžel: Vladimir Jakovlevič Stojunin (1826 – 1888; pedagog). Děti: Ljudmila, provdaná Losskaja (26. 10. 1875, Petrohrad – 7. 2. 1943, Bratislava; pedagožka. V r. 1922 byla z Ruska vypovězena společně s manželem N. O. Losským.).
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 2. Российская государственная библиотека, Москва 2006; Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Сост. и общ. ред. Л. Белошевская. Славянский институт АН ЧР, Прага 2011.