Konstantin Nikolajevič Stolpjanskij
Po maturitě na gymnáziu studoval v petrohradském Institutu dopravních inženýrů. Studium dokončil v r. 1914. Účastnil se první světové války. Během občanské války bojoval v Ozbrojených silách Jihu Ruska. V říjnu 1920 byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, od listopadu téhož roku pobýval na poloostrově Gallipoli. Do Československa přijel v r. 1921. Vystudoval České vysoké učené technické v Praze a v r. 1927 odjel na Slovensko. Byl členem Svazu ruských studentů v ČSR, Svazu ruských válečných invalidů v ČSR a Gallipolského krajanského spolku v Bratislavě. Za druhé světové války pracoval na ministerstvu národní obrany jako specialista na výstavbu přistávacích drah. Během Slovenského národního povstání pracoval na letišti Tri duby. Po evakuaci letiště odešel s partyzány do vesnice Staré hory. V r. 1945 byl několik měsíců vězněn NKVD. Později se stal hlavním poradcem na ministerstvu stavebního průmyslu Slovenska. Zasloužil se o stavbu letišť v Bratislavě v Košicích. Je pohřben v Bratislavě.
Manželka: Josefa.
Řád Za odvahu.
Praha VIII, Libeň, ubytovna Svobodárna, U Svobodárny 1100; Praha II, Nové Město, hotel Savoy; Praha XIX, Bubeneč, Albína Bráfa 368; Horní Černošice 95; Bratislava.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 261.
Чумаков, Александр Викторович. Россияне в Словакии. Российские соотечественники в Словакии. История и современность. Stredná odborná škola polygrafická, Bratislava 2008, с. 142.