Nikolaj Vasiljevič Stukaněv
V r. 1915 absolvoval Alexandrovské vojenské učiliště. Účastnil se občanské války. V říjnu 1920 byl spolu s armádou generála P. N. Wrangela evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli. Na konci listopadu 1921 odjel společně s armádou do Bulharska, kde zůstal do konce r. 1922. Začátkem ledna 1923 přijel do Československa. Vystudoval Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze. Pracoval v oboru. Počátkem třicátých let se podílel na vývoji rozhlasového přijímače Universal Picoleta V r. 1956 získal patent č. 85891 (zapojení pro elektrická měřicí, kontrolní, regulační, třídicí a podobná zařízení). Publikoval v časopise Radioamatér.
Praha XIII, Strašnice 120; Praha VIII, Libeň, ubytovna Svobodárna, U Svobodárny 1100; Praha XIII, Vršovice, Hálkova 89; Praha III, Malá Strana, Thunovská 23.
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 261; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha).