Vasilij Vasiljevič Suchomlin

Po maturitě na jaltském gymnáziu studoval na Novorossijské a Petrohradské univerzitě. Za účast v revolučním hnutí byl v letech 1904 a 1907 vězněn, později utekl do zahraničí. Ve Francii dokončil studium na univerzitě v Montpellier (1912). V červenci 1917 se vrátil do Ruska. Byl členem ústředního výboru Strany socialistů-revolucionářů (eserů; 1917) a poslancem Ústavodárného shromáždění. Byl redaktorem novin Delo naroda. V březnu 1918 vycestoval jako představitel Strany socialistů-revolucionářů na mezinárodní socialistickou konferenci, která se konala ve Stockholmu a v Londýně a do Ruska se již nevrátil. Od r. 1922 žil v Československu. Redigoval noviny Revoljucionnaja Rossija a Golos Rossii (od r. 1922, Berlín). Od 15. listopadu 1923 do r. 1932 byl jedním z redaktorů časopisu Volja Rossii. Spolupracoval s nakladatelstvím Orbis. Byl členem vedení Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (1922 – 1923). V r. 1927 odjel do Francie, ale nadále redigoval pražské ruské noviny Socialist-revoljucioner (1927 – 1932) a Centralnaja Jevropa (30. léta). Spolupracoval s francouzskými, italskými a belgickými periodiky. Od r. 1941 žil v USA, v r. 1945 se vrátil do Francie. V r. 1947 přijal sovětské občanství. V r. 1951 byl z Francie vypovězen jako sovětský agent, odjel do Československa a v r. 1954 se vrátil do SSSR jako dopisovatel francouzského listu Libération. Od r. 1962 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. Je pohřben na Peredelkinském hřbitově. Pseudonym: Leonid Belkin, Jevropejec, Viktor Samaré.