Vladimir Pavlovič Šapilovskij
Pocházel z dědičné šlechty Jaroslavské gubernie. Studoval na kadetní škole v Nižním Novgorodu a na Konstantinovském dělostřeleckém učilišti. V r. 1914 byl přidělen k 624. pěší Tomské družině, později byl přeložen do Omsku. Se Sibiřským armádním sborem se účastnil bitev u Kalvárie, Mitavy a Bausky a bojů na rumunské frontě. Účastnil se občanské války – v Dobrovolnické armádě sloužil jako plukovník v Drozdovově divizi. 2. listopadu 1920 byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli, odkud v dubnu 1922 odjel do Bulharska. V Sofii pracoval jako zástupce účetního Ruského Červeného kříže. Do Československa přijel v červenci 1923. Studoval v Ruském pedagogickém institutu J. A. Komenského v Praze. Přednášel na Ruské lidové/svobodné univerzitě. V letech 1925 – 1931 pracoval jako vychovatel na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové. Byl členem vedení a místopředsedou Svazu ruských válečných invalidů a členem Svazu ruských pedagogů v ČSR, Spolku drozdovců, Svazu účastníků Velké války, Spolku Gallipolců a Ruského vševojenského svazu (počátkem dvacátých let byl za porušení disciplíny z posledních dvou jmenovaných spolků vyloučen). Je pohřben v kryptě chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Pavel Alexandrovič (voják z povolání).
Manželka: Jelizaveta Alexandrovna, rozená Andrejanova (17. 7. 1886, Stara Russa – 10. 9. 1939, Roztoky u Prahy; lékařka, stomatoložka; jako zdravotní sestra sloužila v Dobrovolnické armádě a Ozbrojených silách Jihu Ruska v Drozdovově divizi. Je pohřbena s manželem a svojí sestrou V. A. Fridman v kryptě chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Praze na Olšanech. Manželství bylo uzavřeno 12. 8. 1924 v Sofii.).
Řád sv. Anny
Řád sv. Stanislava s meči a stuhou
Svatojiřská zbraň (1916).
Roztoky 65; Praha IX, Vysočany 432; Praha XIII, Vršovice, Kollárova 17; Praha XII, Královské Vinohrady, Fochova 2.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 263.
Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007
Волков, Сергей Владимирович. Офицеры армейской кавалерии. Опыт мартиролога. Русский путь, Москва 2004
Волков, Сергей Владимирович. База данных No2: «Участники Белого движения в России». In: http://www.swolkov.org/2_baza_beloe_dvizhenie/2_baza_beloe_dvizhenie_abc-01.htm [on-line].