Alexandr Alexandrovič Vadin

Pocházel ze šlechtické rodiny. V r. 1907 si změnil rodné příjmení Vamenzon na Vadin. Studoval na 2. Orenburské kadetní škole, na Michajlovském dělostřeleckém učilišti (1908) a na Dělostřelecké akademii (1914). Získal hodnost plukovníka gardy Ženijního pluku. V letech 1919 – 1920 byl zaměstnán u firmy Russian-Canadian Company. Emigroval do Francie, kde od r. 1921 pracoval v městečku Creusot ve firmě Schneider, spolupracující se Škodovými závody. Na základě dohody mezi oběma firmami odjel do Československa a od 1. ledna 1923 do 31. prosince 1926 pracoval v plzeňských Škodových závodech jako vedoucí oddělení balistiky. V r. 1927 se přestěhoval do Prahy; nadále byl zaměstnancem Škodových závodů a v pražské pobočce byl poradcem ředitele prodeje pro pobaltské státy. Od 1. ledna do 31. června 1931 pracoval v oddělení projektování přehrad. V r. 1928 získal (po předchozím zamítnutí) československé občanství. Od poloviny r. 1931 pracoval ve Společnosti báňské a hutní. Byl členem Spolku ruských inženýrů a techniků v ČSR a Spolku českých inženýrů. V r. 1947 odjel společně s manželkou přes Německo a Lucembursko do Argentiny. Je pohřben na britském hřbitově v Buenos Aires.