Grigorij Ivanоvič Širjajev
Po maturitě na 3. klasickém charkovském gymnáziu (1901) začal studovat na přírodovědeckém oddělení Charkovské univerzity. V letech 1902 – 1903 studoval ve Švýcarsku na Laussanské univerzitě a spolupracoval na herbáři Botanické zahrady v Ženevě. V r. 1907 dokončil studium na Charkovské univerzitě s titulem magistr botaniky. Pracoval jako asistent v Charkovském veterinárním institutu a byl soukromým docentem Charkovské univerzity (1907 – 1914). V letech 1912 – 1913 spolupracoval na tvorbě herbáře Botanického muzea v Berlíně. Účastnil se první světové a občanské války. Od r. 1919 sloužil jako důstojník v Dobrovolnické armádě v armádě generála S. L. Markova. 3. listopadu 1920 byl s armádou generála P. N. Wrangela evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli, kde v r. 1921 vedl vzdělávací kurzy z biologie, pořádané Ruskou akademickou skupinou. 1. prosince 1921 odjel do Bulharska (Veliko Tarnovo) a v červenci 1922 přijel na pozvání Výboru pro umožnění studia ruským a ukrajinským studentům v ČSR do Československa. Krátce byl zaměstnán v botanickém oddělení Národního muzea v Praze a v lednu 1923 nastoupil jako asistent do Botanického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, kde byl následujících 22 let kustodem herbářů. Ve sbírkách ústavu jsou dodnes uchovány herbářové položky sebrané během jeho pobytu na Gallipoli a jsou používány při výuce. V r. 1927 obhájil disertační práci a získal titul doktora přírodních věd. V r. 1935 mu byla udělena venia docendi pro obor systematické botaniky, v září 1939 byl jmenován mimořádným profesorem. Zabýval se především systematizací rostlin, je autorem řady významných vědeckých prací a botanických taxonomických názvů. Byl předsedou Gallipolského krajanského spolku v Brně, členem Ruské akademické skupiny v ČSR, Svazu ruských pedagogů v Československu, Badatelské společnosti při Ruské svobodné univerzitě v Praze a Ruské vojenské skupiny v Brně. V dubnu 1945 odjel do Německa. V uprchlických táborech ve Füssenu a Schleissheimu se podílel na činnosti ruských kulturních a národních organizací, učil v ruských a ukrajinských školách. Nějakou dobu bezplatně pracoval v mnichovské Botanické zahradě. V r. 1951 odjel do USA. Živil se jako zahradník, vrátný, topič a dělník v továrně na zápalky. Je pohřben na ruském hřbitově v Novo-Divjejevském klášteře v Nanuetu ve státě New York.
Otec: Ivan (kupec). Matka: Alexandra, rozená Astapova. Manželka: 1. ?; 2: Věra Ivanovna, rozená Chuďakova (1893, Ivanov Vozněsensk – ?; lékařka. V Moskvě studovala na Lékařské fakultě Vyšších ženských kurzů. 4. listopadu 1920 byla evakuována s armádou generála P. N. Wrangela na turecký ostrov Lemnos, kde sloužila jako mladší plukovní lékařka. 4. září 1921 odjela do Bulharska, od listopadu 1922 žila v Československu. Manželství bylo uzavřeno 1. 2. 1925 v Brně.). Děti: z 1. manželství: Julija (březen 1913, Charkov – ?; v r. 1928 dostala povolení k tříměsíční návštěvě otce a do SSSR se již nevrátila. Studovala na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Za druhé světové války byla internována v německém koncentračním táboře, kde pravděpodobně zemřela.).
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918 – 1945 (Bibliografie s biografickými údaji o autorech). D. 1, sv. 2. Bibliografii zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková, biografická hesla zpracoval Jiří Vacek za spolupráce a redakce Z. Rachůnkové a M. Řehákové; úvod J. Vacek. Národní knihovna ČR, Praha 1996.
Praha VIII, Libeň, ubytovna Svobodárna, U Svobodárny 1100; Brno, Pekařská 92, Kounicova 63, Střelecká 21, Sedlákova 20.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 264; Archiv Masarykovy univerzity, f. A1, osobní spisy; Soukromý archiv A. Kopřivové.
Hrabětová-Uhrová, Anežka. Širjajev Grigorij Ivanovič (1882 – 1954). In: Preslia, 37, 1965, s. 92; Vacek, Vladimír – Bureš, Petr. Botanika. Dějiny oboru na Masarykově univerzitě Brně. Folia historica 70, MU v Brně, Brno 2001; Сухарев, Юрий Николаевич. Материалы к истории русского научного зарубежья. Кн. 1. Рос. фонд культуры [и др.], Мoсква 2002; Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 3. Российская государственная библиотека, Москва 2007.