Anton Maximovič Škelenko

Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval Disněnské městské učiliště, Vilenské pěchotní junkerské učiliště a Nikolajevskou vojenskou akademii Generálního štábu v Petrohradě (1914). Během první světové války sloužil u různých bojových útvarů na jižní frontě. Od prosince 1917 byl náčelníkem štábu vrchního velitele vojsk Kavkazské fronty. V únoru 1918 odešel do výslužby, v r. 1919 vstoupil do Děnikinovy armády jako velitel štábu 5. divize. Později velel operačnímu oddělení v armádě generála P. N. Wrangela. Po evakuaci armády z Krymu do Konstantinopole odjel do Československa. V r. 1920 byl demobilizován. V letech 1920 – 1922 studoval geodézii na Českém vysokém učení technickém v Praze. V r. 1923 mu bylo uděleno československé občanství. 14. února 1923 vstoupil do československé armády a 20. února téhož roku byl v hodnosti kapitána přidělen do geodetického odboru ve Vojenském zeměpisném ústavu. Od 1. ledna 1925 byl zařazen jako geodet do triangulačního oddělení. V r. 1928 složil druhou státní zkoušku a získal titul inženýra. 1. března 1932 byl ustanoven velitelem triangulačního oddělení. 1. července 1937 byl povýšen na podplukovníka. Po květnové mobilizaci v r. 1938 zůstal v čele 2. triangulačního oddělení, po zářijové mobilizaci byl 2. října 1938 povolán k mobilizované armádě. Po okupaci v březnu 1939 byl 11. září téhož roku převeden do působnosti Ministerstva vnitra. V květnu 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ. Podle informací ruských emigrantů byl na podzim 1945 převážen z pražského vězení do tábora v Ratiboři a zemřel poté, co během transportu skočil do řeky. Na ruském hřbitově v Praze na Olšanech se nachází jeho symbolický hrob.