Georgij (Jiří, Juraj) Vladimirovič Šuf

Pocházel ze šlechtického rodu. Středoškolské vzdělání získal v Petrohradě. V r. 1916 absolvoval Michajlovské dělostřelecké učiliště. Během občanské války sloužil jako důstojník dělostřelectva v Ozbrojených silách Jihu Ruska. V r. 1920 byl evakuován z Krymu na poloostrov Gallipoli, 26. října 1921 odtud odjel do Československa. Studoval na Vysoké škole báňské v Příbrami a od r. 1924 pracoval jako tajemník ředitele Geologického ústavu při této škole. Po dokončení studia působil na škole jako docent. V r. 1930 získal československé občanství. V letech 1939 – 1945 pracoval jako příležitostný geolog Pražské železářské společnosti. Byl členem Svazu ruských studentů v ČSR. Po válce byl až do r. 1956 zaměstnán na Vysoké škole báňské v Ostravě. Od r. 1948 stál v čele Ústavu geologie, paleontologie a ložisek a současně přednášel ložiskovou geologii. V r. 1951 se stal prvním děkanem samostatné Geologické fakulty Vysoké školy báňské. Z jeho iniciativy se ustavila ostravská pobočka Československé společnosti pro mineralogii a geologii, zastával funkci jejího předsedy. Ve své vědecké práci se věnoval nejprve obecným stratigraficko-paleontologickým problémům českého kambria. Od r. 1930 se zaměřil na oblast Spišsko-gemerského rudohoří v Karpatech, kde zkoumal stratigrafii karbonu a triasu. V posledním období své vědecké činnosti se zaměřoval na některé problémy geologie Ostravska. Externě spolupracoval s paleontologickým oddělením Národního muzea v Praze.