Georgij Viktorovič Temnikov
Pocházel z dědičné šlechty. Vystudoval kadetní školu v Tiflisu, Pavlovské vojenské učiliště a Nikolajevskou akademii Generálního štábu. Do r. 1917 byl velitelem samostatného četnického sboru 10. ruské armády v Moskvě. V prosinci 1918 emigroval, v lednu 1919 přijel do Československa. Od února do srpna 1919 pracoval jako vedoucí kanceláře představitele Dobrovolnické armády v Československu a poté jako korektor v časopise Slavjanskaja zarja. V letech 1921 – 1923 byl postupně vedoucím pražských ruských restaurací Moskva, Medveď a Trojka ve Vladislavově ulici (v této restauraci se scházela česká bohéma a ruští malíři, herci a monarchisté). V letech 1924 – 1925 pracoval jako korektor v nakladatelství Legiografie. V r. 1926 se odstěhoval do Strakonic, kde pracoval jako kreslič v soukromé firmě inženýrа F. Mengese. Byl členem Kroužku pro studium první světové války. Je pohřben na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.
Otec: Viktor Leonťjevič (1856 – ?; voják z povolání). Sourozenci: L. V. Temnikov; Margarita Viktorovna Vojcechovskaja (? – 1967, USA; manželka generála S. N. Vojcechovského. Po válce žila v Německu a od r. 1952 v USA.). Děti: Nikolaj (26. 11. 1913, Moskva – ?).
Řád sv. Stanislava 3. třídy (1908).
Praha XII, Královské Vinohrady, Moravská 37; Senice, okr. Písek; Trnava; Strakonice 48, hotel U Vorlů.
Národní archiv, f. MZV – Ruská pomocná akce, k. 267; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Незабытые могилы. Российское зарубежье: некрологи 1917 – 1997. В 6 т. Сост. В. Н. Чуваков; под ред. Е. В. Макаревич. Т. 6. Книга 2. Российская государственная библиотека, Москва 2006; Волков, Сергей Владимирович. База данных No2: «Участники Белого движения в России». In: http://www.swolkov.org/2_baza_beloe_dvizhenie/2_baza_beloe_dvizhenie_abc-01.htm [on-line].