Boris Ivanоvič Tichanovič

Pocházel ze šlechtické rodiny. Spolu s rodinou byl evakuován z Krymu do Konstantinopole, odkud v r. 1922 odjel jako žák Ruského gymnázia Všeruského svazu měst do Československa. Po maturitě na Ruském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové (1927) studoval na Vysoké škole obchodní v Praze. Od konce dvacátých let pracoval v koncertní a divadelní agentuře M. P. Bičurina AMÈ, v letech 1934 – 1936 v agentuře J. Goljanové a od r. 1936 znovu v AMÈ. V témže roce získal československé občanství. Ve třicátých letech patřil mezi nejúspěšnější divadelní podnikatele v Praze (spolupracoval např. s A. Pavlovou, F. Šaljapinem, S. Rachmaninovem aj.). Po odjezdu M.P. Bičurina do USA v r. 1938 se stal ředitelem agentury AMÈ a v jejím čele stál do r. 1944. V r. 1945 byl zatčen gestapem. Po válce pracoval do r. 1948 jako překladatel Syndikátu českých hudebníků, v letech 1949 – 1951 překládal zahraniční filmy a v letech 1951 – 1954 vyučoval ruštinu na Českém vysokém učení technickém. Po odchodu do penze učil ruštinu v Kladně. Byl členem Českého nonetu, Svazu československo-sovětského přátelství a Jednoty ruských rodáků (účastnil se jejích sjezdů v Moskvě). Napsal vzpomínky, ale rukopis je pravděpodobně ztracen. Jeho popel byl rozptýlen na ruském hřbitově v Praze na Olšanech.