Alexandr Petrovič Vaulin
Další varianty jména: Waulin,
Dětství strávil v Abramcevu na usedlosti svého otce, který tu vedl keramickou dílnu založenou průmyslníkem a mecenášem S. I. Mamontovem. V polovině r. 1900 se rodina přestěhovala do Petrohradu, kde se V. začal učit hře na klavír. Po maturitě na gymnáziu (1913) začal studovat hudbu u V. I. Gubka, F. M. Bronfina, I. Glebova a dalších. Od r. 1916 se systematicky věnoval skladbě. Od r. 1918 pracoval v hudebním oddělení Komisariátu národního školství a vzdělávání a jako vedoucí oddělení prodeje not. Později byl zaměstnán jako vedoucí koncertní sekce hudebního oddělení v Petrohradě a v Moskvě. 12. září 1920 odjel do Finska (Terioki) kvůli léčbě tuberkulózy a zároveň kvůli lepším možnostem ve vzdělání. V r. 1921 odjel přes Berlín a Prahu do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Žil nejprve v Dubrovníku, kde se věnoval hudební tvorbě a poté se přestěhoval na ostrov Korčula, kde mu byla nabídnuta pozice dirigenta městského orchestru a klášterního pěveckého sboru. Do Československa přijel v květnu 1923. Přepisoval noty pro české skladatele, psal recenze a články s hudební tematikou do periodik. Ve dvacátých letech psal články o české hudbě do ruských (Sovremennaja muzyka, Novaja muzyka) a bulharských (Nova volja) časopisů. Ve třicátých letech působil jako hudební kritik v časopisech Centraľnaja Jevropa, Temno a Rytmus. Navštěvoval zasedání literárního uskupení Poustevna a Ruského teosofického kroužku. Ve čtyřicátých letech krátce vyučoval ruštinu na Pražské konzervatoři. V padesátých letech aktivně spolupracoval s časopisem Hudební rozhledy a byl členem jeho redakční rady. Často přednášel zejména o dějinách hudby v Umělecké besedě a rovněž ve Svazu sovětských občanů. Byl členem Sdružení pro soudobou hudbu v Praze. Díky němu se zachovalo dílo jeho přítele, německého skladatele židovského původu Viktora Ullmanna. Pseudonym: А. V.
Otec: Petr Kuzmič (1870 – 1943; umělecký keramik). Matka:. ? Jakovlevna, rozená Zacharova. Manželka: 1. M. A. Tolstaja (manželství bylo uzavřeno 26. 5. 1929, rozvedeno bylo v r. 1937); 2. Eliška, rozená Strnadová (manželství bylo uzavřeno v r. 1938). Děti: z 1. manželství: Taťjana, provdaná Benetková (1930, Praha – 19. 2. 2003, Praha; redaktorka); z 2. manželství: Alena (1938; restaurátorka); Ivan (17. 12. 1939 – 7. 12. 1979; umělecký sklář).
Sovětský lid zpívá a tančí. Ústřední výbor československo-sovětského přátelství. Praha 1954.
Praha XIX, Bubeneč, Terronská 59; Praha II, Nové Město, Švandova 14.
Archiv MZV ČR, f. II. sekce, jmenná spisovna; Kartotéka ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů v meziválečném Československu (Slovanská knihovna Praha); Soukromý archiv A. Kopřivové.
Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. I. ročník. Sest. Dolenský, Antonín. Nakladatelství Josef Zeibrdlich, Praha 1934; Alexandr Waulin. In: Rytmus, 1946, č. 6, s. 15; Документы к истории русской и украинской эмиграции в Чехословацкой республике (1919 – 1939). Сост. Сладек, Зденек – Белошевская, Любовь. Славянский институт АН ЧР, Прага 1998; Хроника культурной, научной и общественной жизни русской эмиграции в Чехословацкой республике. Т. 2. 1930 – 1939. Под ред. Л. Белошевской. Славянский институт АН ЧР, Прага 2001; Český hudební slovník osob a institucí. In: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=5185 [on-line].